Polabský knižní veletrh 2011

08.09.2011 - 11.09.2011

8. výstava pro všechny milovníky krásných knih a literatury

                           

 
                           obrázek Mirek Vostrý: www.mirekvostry.cz
 

Polabský knižní veletrh má za sebou sedmý ročník a s potěšením můžeme konstatovat, že byl úspěšný.

Zúčastnili se renomovaní nakladatelé, knihkupci, antikváři, ilustrátoři, instituce zabývající se knižní kulturou, byla k dispozici Čítárna U čerta s knihou pro děti i dospělé. Milovníci knih a historie mohli vidět unikátní faximili Ďáblovy bible - Codex Gigas.  V doprovodném programu se představila celá řada spisovatelů a básníků v besedách a autogramiádách.

 Cenu Polabského knižního veletrhu za mimořádný přínos pro českou literaturu letos obdrží spisovatel Ivan Klíma.

                                                                                                                 

 Ivan Klíma (*14. září 1931): Český prozaik, dramatik a publicista. Narodil se v Praze. Bývalý disident, spoluzakladate 'Obce spisovatelů' (1989) a předseda českého 'PEN-klubu' (1990 - 93).
V době druhé světové války strávil jako školák tři roky v terezínském koncentráku. Po gymnáziu (1951) vystudoval FF UK, obor čeština a literární věda (1956). Po absolutoriu pracoval v 60. letech jako redaktor Literárních novin a Listů (až do jejich zákazu). Roky 1969 a 1970 strávil pracovně v USA a po návratu mu byla znemožněna další publikační činnost. Dalších 20 let se živil převážně jako svobodný spisovatel a pracoval v dělnických profesích. Jako "protisocialistický autor" však musel vydávat své knihy buď v samizdatových edicích nebo v zahraničí - získal zahr. ocenění za knihy Moje první lásky a Moje zlatá řemesla. Své texty publikoval v časopisech 'Květen', 'Plamen', 'Host do domu' a v exilovém 'Svědectví'.
Klímovo literární dílo je značně rozsáhlé a žánrově pestré: zahrnuje prózu, dramata, reportáže, eseje, fejetonistiku i knížky pro děti. Jeho prózy (především povídky a novely) se v různých kontextech vyrovnávají s problémem lidské samoty a střetnutí jedince s mechanismy moci (Bezvadný den, 1960; Hodina ticha, 1963; Milenci na jednu noc, 1964; Loď jménem Naděje, 1969; Milenci na jeden den, 1970).
V povídkách a románech ze 70. a 80. let, kdy z politických důvodů nesměl v Československu publikovat, nastoluje téma životního osudu spisovatele, mocí vyvrženého na okraj společnosti, a proti bezpráví staví mravní sílu opřenou o důstojnost člověka (generační román Stojí, stojí šibenička, 1978, přepracovaný pod názvem Soudce z milosti, 1986; povídkové soubory Má veselá jitra, 1979, 1990; Moje první lásky, 1985, 1990; novela Láska a smetí, 1988, 1990).
Z polistopadového období Vytěžil román Ostrov mrtvých králů (1992) a novelu Čekání na tmu, čekání na světlo (1995).
Odpor proti mocenské manipulaci lidí a životní pasivitě vyjadřují též jeho hry Zámek (tisk i prem. 1964 ), Porota (tisk 1968, prem. 1969), Cukrárna Myriam a Klára a dva páni (tisk 1968, prem. obou her v New Yorku 1969) aj.
Humor a úsměvná pohoda naopak charakterizují jeho tvorbu pro děti (moderní pohádky Kokrhací hodiny, 1965; próza Markétin zvěřinec, 1990).
V esejistice má zvláštní význam esej Karel Čapek (1962, přepracovaná verze 1965), vyjadřující autorův vztah k Čapkovu ideovému a literárnímu odkazu. Souborné vydání Spisů Ivana Klímy vychází od roku 1995 v nakladatelství Hynek.
Značná část Klímova díla vyšla v cizojazyčných překladech v zahraničí (bylo přeloženo do 31 jazyků). Ivan Klíma patří k nejpřekládanějším a ve světě nejznámějším českým autorům.

                      

Hlavní partneři Polabského knižního veletrhu

 

      Knihovna Lysá nad Labem

         www.knihovnalysa.cz

 

                                                                                             

Svoji účast na Polabském knižním veletrhu 2011 předběžně přislíbili:

       

          Spisovatelka                                         Herečka                                     

      Petra Braunová                                      Květa Fialová                      

 

      Režisér                                               MUDr.

Zdeněk Troška                                    Jan Cimický

 

Pepa Nos: Odvrácená tvář šoubyznysu

Pepa Nos  Odvrácená tvář šoubyznysu

„Budou se k tobě chovat co nejodporněji, co nejhnusněji a tím nejsprostším způsobem. A očekávají,

že se ty k nim budeš chovat laskavě, uctivě a slušně.“

 

Charismatický písničkář, jogín, učitel a příležitostný herec ve své knize shrnuje životní zkušenosti

a metodologii nacházení „přesných definic věcí, jevů a lidí“ skrze pět základních dimenzí bytí. Řeč je zde

o józe, Indii, soudních kauzách, stavu naší hudební scény i společnosti obecně.
Kniha bude představena ve čtvrtek 8. září ve 13.30 hodin v rámci písničkového recitálu Pepy Nose.

 

 

Spisovatelka Miroslava Moučková

V autogramiádě se v sobotu 10. září představí spisovatelka Miroslava Moučková se svojí knižní novinkou „Za časů přemyslovských králů „

 

Zradila krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli přilba? Připravoval Záviš z Falkenštejna královraždu? Byl Václav II. světec, nebo darmošlap? Odpovědi na mnohé otázky z období, kdy vládlo posledních pět přemyslovských králů, hledá autorka na základě kronik, listin, legend, archeologických výzkumů i nejnovějšího bádání. Vypráví příběhy milovaných i zavržených královen či českých světic Anežky a Zdislavy. Rozplétá intriky při volbě římských králů, líčí složitou cestu Přemysla Otakara I. k dědičné královské hodnosti nebo prozíravý postup Václava I. proti tatarskému nebezpečí.

 

V knize, která navazuje na úspěšný titul Za časů přemyslovských knížat, ožívá doba dramatického 13. století. Měnil se život na vesnici, stavěly se hrady a zakládala města. Vyrůstaly nové kláštery, šlechta

se drala na výsluní moci. Bohaté stříbrné doly otevřely českým králům cestu také k polské a uherské koruně. Země prožívala hluboký úpadek za braniborského řádění i obdiv ostatních panovnických dvorů

za slavné korunovace Václava II. Strhující vyprávění potěší každého, kdo se chce dozvědět víc zajímavostí o českých dějinách.