Polabský knižní veletrh 2010

09.09.2010 - 12.09.2010

7. výstava pro všechny milovníky krásných knih a literatury

Polabský knižní veletrh se blíží. Můžeme s radostí všem příznivcům sdělit, že výstavní halu máme obsazenou.

Přihlásili se renomovaní nakladatelé, knihkupci, antikváři, ilustrátoři, instituce zabývající se knižní kulturou, bude k dispozici Čítárna U čerta s knihou pro děti i dospělé, kavárnička s občerstvením. Milovníci knih a historie se mohou těšit na unikátní faximili Ďáblovy bible (viz níže). Samozřejmě je připraven i zajímavý doprovodný program -  autogramiády, křty knižních novinek, besedy s autory,  "permanetní" autogramiáda... Proběhnou křty tří knižních novinek, představen bude unikátní projekt tzv. personalizovaných pohádkových knížek (viz níže).

Cenu Polabského knižního veletrhu za mimořádný přínos pro českou literaturu dostane spisovatel Arnošt Lustig (viz níže).

Chcete-li se dozvědět víc, zalistujte si v nabídce menu.

 

 

 

            Vytiskněte si

       volnou vstupenku

          (klikněte zde)

 

 

       

 

 Ďáblova bible na Polabském knižním veletrhu

„Klenotem“ a největším lákadlem pro návštěvníky Polabského knižního veletrhu 2010 se bezesporu stane největší rukopisná kniha na světě, opředená mýty a záhadami: Codex Gigas – Ďáblova Bible. Samozřejmě nikoli v originále, který je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu, nicméně v naprosto přesné a unikátní replice.

Codex Gigas je největší rukopisnou knihou světa - měří 920 x 505 mm a váží úctyhodných sedmdesát osm kilogramů. Je napsána na pergamenových foliích, obsahuje 624 stran textu a soudí se, že k výrobě pergamenu byla spotřebována kůže ze sto šedesáti oslů.

Codex gigas obsahuje 310 pergamenových listů a dva papírové listy v následujícím pořadí: i (výlep přídeští ) + 309 + ii (papírová předsádka a výlep přídeští ), číslovaný 1 (výlep přídeští) + 2-7, 8-272 a 274-312 (mezi 272 a 274 je lístek všitý ke straně 274, číslovaný jako 273). Listy mají dnes rozměry 890 mm x 490 mm, ale původní rozměry byly 900 mm x 500 mm. Ke zmenšení formátu došlo, když byl rukopis znovu oříznut.

Zadní papírová předsádka a výlep přídeští byly vytvořeny z několika kusů papíru. Pod předním výlepem přídeští

(f. 1) je alespoň jedna vrstva papíru a druhá pergamenu, jejíž okraje vystupují zpod dnešního výlepu přídeští. Nicméně celkový rozsah těchto listů není znám, a  nejsou ani zahrnuty ve výše uvedeném výčtu listů. První složka  (ff. 2-7) je v současné době oddělená od celého rukopisu.
Kniha vznikla v klášteře v Podlažicích u Chrasti asi kolem roku 1229. O jejím vzniku a autorovi se nezachovaly žádné doklady.

Ačkoli vše nasvědčuje tomu, že kniha byla psána jedním člověkem a její sepsání trvalo asi dvacet let, rukopis osoby, která knihu psala, se za tuto dobu nezměnil. 

Že písař psal kroniku dvacet let, je možné se jen dohadovat. Denně mohl napsat asi tak jeden sloupec v kodexu, tj. 106 řádek. Pokud by písař pracoval šest hodin denně šest dní v týdnu, dokončil by celý rukopis asi za pět let. Byl-li však písař mnichem, zřejmě mohl pracovat jen asi tři hodiny denně, což znamená, že mu rukopis zabral deset let. Vzhledem k tomu, že písař asi také sám řádky linkoval, než se pustil do psaní (řádkování jednoho listu trvalo pravděpodobně několik hodin), doba práce na rukopisu se prodloužila. Písař také sám rukopis iluminoval, tím pádem trvalo nejméně dvacet a možná dokonce třicet let, něž rukopis dokončil. 

Kronika je psána latinsky a obsahuje 14 textů různého charakteru.
Rukopis začíná Starým zákonem, následují dvě historické práce, jejichž autorem je Josephus Flavius, který žil v prvním století n. l.,  Židovské starožitnosti a Židovskou válku.  Po nich je zařazena nejpopulárnější středověká Encyklopedie od Isidora, který žil v šestém století ve Španělsku. Následuje sbírka středověkých prací a dále Nový zákon. Poslední z dlouhých děl je latinsky psaná Kronika česká (Chronica Boemorum), kterou sepsal Kosmas Pražský (asi 1045 - 1125). V rukopise najdeme i některé kratší texty. První z nich, uvedený před obrázkem Nebeského Jeruzaléma, je Penitenciál („zpovědní zrcadlo“). Druhý o vyvolávání zlých duchů následuje za portrétem ďábla.

Portrét ďábla je nejznámější ilustrací v kodexu. Proto se knize přezdívá Ďáblova Bible. Ďábel je vyobrazen sám v prázdné krajině, kterou rámují dvě velké věže. Krčí se s rukama zdviženýma (má jen čtyři prsty na rukou a na nohou) a na sobě má hermelínovou bederní roušku. Hermelín bývá většinou spojován s královským majestátem, ale v tomto případě má zdůraznit postavení ďábla jako knížete temnoty. Portrét měl čtenáři připomenout hříchy a zlo. Na protější stránce je pak vyobrazen Nebeský Jeruzalém. Tyto dvě stránky byly záměrně rozvrženy tak, aby ukazovaly výhody ctnostného života a nevýhody života hříšného. Vyobrazení ďábla bylo ve středověkém umění běžné, ale tento portrét v kodexu je zřejmě mezi knižními ilustracemi unikátní, protože zobrazuje ďábla samotného na celé stránce.

Posledním významným krátkým textem je Kalendář obsahující seznam světců a jmen místních osobností z českých zemí uvedených ve dnech, kdy se připomínala jejich památka. Jedno dílo na listech, které byly z rukopisu vyříznuty, se ztratilo. Šlo o Řeholi benediktinského řádu – základní pravidla života v klášteře sepsaná v šestém století.

Existence knihy je spojena s legendou o ďáblovi, podle níž dostala i lidový název " Ďáblova bible". Pověst vypráví o mnichovi, který žil v benediktinském klášteře v Podlažicích. Mnich se prohřešil a za svůj skutek byl odsouzen k zazdění zaživa. Aby se zachránil, nabídl se, že za jedinou noc sepíše největší knihu světa. Již o půlnoci však zjistil, že to nemůže do rána stihnout, tak si povolal na pomoc ďábla.

I přes satanskou legendu nebyl Kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit.
Bible z podlažického kláštera putovala do zástavy cisterciákům do Sedlce u Kutné hory, odtud ji vykoupil opat Pavel Bavor pro knihovnu břevnovského kláštera. Během husitských bouří se mnichům podařilo bibli zachránit a ukrýt ji do Broumova. Odtud přešla kniha do sbírek císaře Rudolfa II. Na sklonku třicetileté války byla spolu s ostatními předměty odvezena švédskými vojsky jako součást válečné kořisti královny Kristiny do Švédska.

Poprvé od této doby se Ďáblova bible vrátila do Čech - na výstavu v pražském Klementinu od 20. září do prosince 2007, kde ji shlédlo 62 000 lidí. Po skončení výstavy se zase vrátila do Švédska.

Maketa kodexu vznikla na objednávku Nadačního ústavu regionální spolupráce. Podkladem pro tisk byla digitální data pořízená Národní knihovnou ve Stockholmu, vazba vznikla také výhradně na základě dokumentace k originálu. Na listy makety byl použit papír gramáže 300g/m2, na desky pak dřevo, hovězí kůže dovezená z Polska o rozměrech 1,2 krát 1,4 metru, mosazný plech na kování. Kopie textu jsou zhotoveny pouze z jedné třetiny, tedy na 210 stranách. Rozměry jsou shodné s rozměry originálu, pouze hmotností jej maketa o 3 kg překonává. Umělecký knihvazač Jiří Fogl ze Žamberku, jeho dcera Pavlína Rambová a další spolupracovníci strávili na vazbě knihy a výrobě kožených desek tři sta hodin.  Osmasedmdesát kilogramů vážící unikátní dvojče středověkého rukopisu bylo  zhotoveno za dva měsíce a jeho výroba stála 350 tisíc korun. „Na zdobení jsme použili vůbec nejstarší techniku,  která se na knihách používala, a to slepotisk. Tlačítko s motivem se musí nahřát a potom se vtlačí do kůže. A protože je nahřáté, kůže ztmavne. Jen zdobení trvalo tři dny. Veškeré zdobení je podle originálu knihy,“ upřesnil Jiří Fogl.

Replika bible vznikla se souhlasem Královské rodiny ve Stockholmu, kde je originál uložen.

   

    

 

   

 

    

 

 

  

Ocenění za přínos pro českou literaturu 

Každoročně je udělována Cena Polabského knižního veletrhu za mimořádný přínos pro českou literaturu.

Doposud jí byli poctěni básník Jiří Žáček, pohádkářka Marie Kubátová a spisovatel Jiří Stránský.

Cenu v podobě moudré sovy, vždy v originálu, vytvořil Bronislav Kuba z Lesního ateliéru Kuba v Kersku.

V letošním roce dostane Cenu Polabského knižního veletrhu za mimořádný přínos pro českou literaturu spisovatel Arnošt Lustig.

 

  

 

 

POZOR!   

                                      

Kurs tvůrčího psaní Dar slova je určen každému, kdo má zájem o literární tvorbu. Otevřete si v menu na titulní stránce rubriku Dobrá zpráva!

                               

Literární partneři Polabského knižního veletrhu:

     Časopis Muzikus: www.muzikus.cz    

 

      Svět knihy: www.svetknihy.cz

 

   Wald Press - časopis Sanquis: www.sanquis.cz

 

  Pozitivní noviny: www.pozitivni-noviny.cz

 

  Portál české literatury: www.czechlit.cz

 

  Knihovna Lysá nad Labem: www.knihovnalysa.cz

 

  Klub čtenářů Bohumila Hrabala: www.knihovna-nbk.cz

 

 

 Server iliteratura: www.iliteratura.cz

 

 

  Nakladatelství Fragment: www.fragment.cz

 

 Nová tiskárna Pelhřimov: www.ntp.cz

 

  Týdeník Knihy: www.portalknihy.cz

 

 

       Agátinsvět.cz, e-shop pro děti a mládež, K + L NET Praha, knihy,
                                               učebnice, CD, DVD, hry, stavebnice, kreativní hračky:    www.agatinsvet.cz

 

 

NOVINKA!

Pohádková knížka pro konkrétní dítě! 

Na Polabském knižním veletrhu se uskuteční představení zcela výjimečného projektu – tzv. personalizovaných pohádkových knížek.

„O co jde?“ ptáme se ředitele firmy Powerprint ing. Zdeňka Janovce.

„Naše firma vlastní technologické zařízení, které umožňuje nízkonákladový digitální tisk knížek a jejich finalizaci do podoby vázané knihy. V praxi to znamená, že jsme schopni vyrobit plnohodnotnou knihu třeba jen v pouhém jednom výtisku.“

„V čem spočívá ona proklamovaná personalizace?“

„Náš spolupracovník, spisovatel Jan Řehounek  nám napsal pohádkové příběhy – jedny pro kluky, jedny pro holčičky, v nichž vystupuje jako hlavní hrdina jeden kluk a v druhých jedna holčička. Přijde-li k nám rodič, že chce personalizovanou knížku, tedy určenou pro jeho konkrétní dítě, například Honzíka, změníme jméno hlavního hrdiny ve všech pohádkách na Honzíka a název knížky pak je Honzíkova pohádková knížka.“

„Vyrobení jedné jediné knížky musí být finančně náročné. Vždyť u vydávání knížek vždycky platilo – čím nižší náklad, tím vyšší cena za kus.“

„V tom je právě výhoda našeho projektu, že za knížku zákazník nezaplatí víc, nežli za srovnatelnou knihu na pultech knihkupectví.“

„Z Polabského knižního veletrhu si ale odnesou svoji vlastní knížku i mladí autoři...“

“Vyhlásili jsme soutěž Staň se spisovatelem – vyrob si svoji knihu. Šest vítězů z této soutěže od nás dostane nejen pěkné ceny a diplomy, ale i krásně vázanou knížku, kterou si sami napsali. Takovou službu ale nabízíme v podstatě komukoliv, kterémukoliv autorovi, který by v běžně fungujícím systému „nakladatelství – tiskárna“ neměl nikdy šanci si svoji knihu vydat.“

 

 

Ukázka ilustrace z knížky.